Jaké jsou ceny zateplení střechy, stropů, fasády? Vyplatí se zateplit foukanou izolací? Zjistěte, jak nejlépe využít dotaci Nová zelená úsporám Light na zateplení domu: na izolaci střechy, podlah půdy a stěn domů anebo výměnu oken a dveří. Jaké úpravy mají na spotřebu největší vliv a kolik stojí, to analyzuje v nejnovějším videu Asociace výrobců minerální izolace. „Dobrá zpráva je, že za 150 tisíc korun lze snížit výdaje za energie až o 25 procent, což u staršího nezatepleného domu může snížit měsíční zálohy o 3000 až 6000 korun,“ říká architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace. Za peníze z dotace Nová zelená úsporám Light, lze až o 25 % snížit náklady na energie. Měsíčně tak můžete ušetřit až několik tisíc korun. Protože peníze na práce můžete čerpat předem, nemusíte ze svého utratit ani korunu. Možnosti stavebních úprav jsou předem dané: můžete provést tepelnou izolace šikmé střechy či ploché střechy, zaizolovat podlahu na půdě, zateplit stěny domu anebo vyměnit okna a dveře. Na nový kotel či tepelné čerpadlo jsou k dispozici jiné dotace. Protože nejlevnější energie je ta, kterou nepotřebujete, udělejte nejdříve stavební úpravy s nejvyšší účinností. Zateplete střechu nebo stropy, kudy uniká až 25 % tepla. Pokud vám nějaké peníze zbydou, můžete zateplit část fasády anebo vyměnit několik starých oken či dveře. „S návrhem projektu a posouzením, jaké stavební úpravy vám přinesou nejvíce úspor, vám pomohou takzvaná Energetická konzultační a informační střediska. Ta poskytují poradenství zdarma a zároveň pomohou se získáním,“ říká architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace. Ještě před konzultací s odborníkem si můžete spočítat na kolik vyjde zateplení vašeho domu. Orientační ceny zateplení jednoho metru čtverečního jsou následující: Bude-li realizační firma požadovat více, musí vysvětlit proč, například kvůli členitosti fasády, zhoršenému přístupu na půdu nebo doplňkovým pracím, jako je instalace podhledů v podkroví. Tepelné čerpadlo nebo fotovoltaika se vyplatí až na závěr Teprve až po zateplení obálky domu, tedy střechy, stěn a oken, se vyplatí investovat do výměny topného systému, tedy výměny kotle nebo pořízení tepelného čerpadla. To platí i pro pořízení solárního ohřevu vody nebo výroby elektřiny pomoci fotovoltaických panelů. Jedná se totiž o nákladnou investici, která nezatepleným domům velké úspory nepřinese. Pokud si pořídíte teplené čerpadlo do nezatepleného domu, účet za energie vám v závěru neklesne, může být dokonce i vyšší. V domě může být navíc pořád zima. Proto nejdříve zateplete a pak si teprve pořiďte nový systém vytápění. „Tepelné čerpadlo vyhřívá dům při nízkých teplotách okolo padesáti až čtyřiceti stupňů Celsia, které ale nezateplený dům nevytopí. Čerpadlo proto neustále běží ve snaze dosáhnout požadované teploty,“ vysvětluje architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace. Nejvíce se vyplatí komplexní energetická opatření spojená s renovací domu, která ušetří 70 až 90 % energie. Na to vám ale stopadesátitisícová dotace stačit nebude, proto můžete čerpat z jiných dotačních titulů. S tím vám poradí zmiňovaná Energetická konzultační a informační střediska. Materiál vybírejte podle izolačních vlastností Dalším častým dotazem je tloušťka a typ izolantu. Z hlediska výběru materiálu pro zateplení fasády se nabízí minerální izolace nebo polystyren (EPS). Do šikmých střech se pak nejčastěji používá minerální vata, alternativně foukaná celulóza nebo stříkané PUR pěny. Hlavním kritériem výběru by měly být izolační vlastnosti materiálu, které jsou v případě těchto materiálů zhruba srovnatelné. Dalšími kritérii jsou nehořlavost a zvuková neprůzvučnost. Tady mnohem lépe skóruje minerální vata, která je nehořlavá, protože je vyrobena z kamene nebo skla, a zároveň díky své struktuře a hutnosti dobře pohlcuje hluk. V případě nehořlavosti a zvukové neprůzvučnost mnohem lépe skóruje minerální vata než polystyren (EPS) či celulósa nebo PUR pěny. „Minerální vata je kvalitní izolant, který vydrží po generace: navíc je nehořlavá, výborně tlumí hluk a propouští vodní páry, laicky dýchá, takže je ideální i pro starší domy,“ uzavírá architektka Marcela Kubů z Asociace vobců minerální izolace.

Jakou izolaci zvolit, aby dům nepřestal dýchat? Má smysl zateplit, když mám tlusté stěny? Musím za každých okolností použít na fasádu 20 cm izolace? To je výčet častých otázek zájemců o dotaci z Nové zelené úsporám Light. Mýtus 1: Dům dýchá a zateplení mu v tom zabrání. Žádný dům nemůže dýchat. Jde o lidový výraz, který souvisí s prostupem vodních par konstrukcí. To se děje zcela přirozeně a v každém domě. Čtyřčlenná domácnost vyprodukuje svými běžnými domácími aktivitami velké množství páry – denně je to až 10 litrů. Tyto páry se musí z domu vyvětrat. Vhodným zateplením lze prostup par usnadnit a tím vlhkost z konstrukce odvětrat. Nejvhodnější jsou tzv. provětrávané fasády s vloženou minerální izolací. Mýtus 2: Půlmetrovou zeď nemá smysl zateplovat. Domy s tlustými obvodovými stěnami z plných cihel nebo z kamene mají pověst dobře izolujících staveb a jejich majitelé často považují zateplení za zbytečný luxus. Ve skutečnosti by však ani metrová zeď z plných cihel nebo kamene zdaleka nevyhověla požadavkům současné normy na tepelněizolační vlastnosti obvodové stěny. Vnější tepelnou izolaci má proto smysl instalovat i na cihlovou stěnu, jejíž tloušťka přesahuje 60 centimetrů. S optimálním návrhem tloušťky a typu izolace vám poradí projektant, který vyhodnotí prostup vodních par, aby nedocházelo ke kondenzaci a byly splněny všechny podmínky na stavby. Dotaz 1: Vlastnosti tepelných izolací jsou uváděné za ideálních (laboratorních) podmínek, jak ale skutečně izolují? Výrobci deklarují tepelněizolační vlastnosti pomocí součinitele tepelné vodivosti – tzv. deklarované lambdy. Ta je měřená v laboratoři za přesně stanovených podmínek, aby se daly výrobky mezi sebou porovnávat. Projektanti musí tuto hodnotu pro výpočet energetických úspor upravit (zhoršit), aby byly zohledněné podmínky na stavbě. Této upravené hodnotě se říká návrhová. Existují tři způsoby výpočtu návrhové hodnoty lambda. Nejjednodušší je zhoršit deklarovanou hodnotu o 7 až 10 %, ale toto může být v některých případech zbytečně přísné. Proto lze použít postup výpočtu podle ČSN EN ISO 10 456, který je přesnější. Třetím způsoben je stanovení hodnot podle české tepelné normy ČSN 73 0540. Ten je však zastaralý a neodráží vlastnosti současně vyráběných výrobky a jejich vlastnosti. Více se dočtete v odborném článku zde. Dotaz 2: Musím za každých okolností použít na fasádu 20 cm izolace? Požadovaná minimální tloušťka fasádní izolace je 20 cm. V případě použití tepelněizolačních materiálů s návrhovou tepelnou vodivostí λ nižší než 0,04 W.m-1.K-1 může být navržena tloušťka vrstvy nového materiálu taková, aby tepelný odpor vrstvy přidaného izolantu byl nejméně R=5,0 m2K/W pro zateplení fasády. Tuto podmínky nemusí splnit památkově chráněné stavby, u kterých odbor památkové péče může stanovit jiné podmínky.

Důchodci a domácnosti s nižšími příjmy mohou získat až 150 tisíc na stavební úpravy, díky kterým ušetří na energiích. Možnosti, jak peníze využít, jsou předem dané. Nabízí se tepelná izolace střechy, podlahy půdy a stěny domů anebo výměna oken a dveří. Jaké úpravy mají na spotřebu největší vliv a kolik stojí, analyzovala Asociace výrobců minerálních izolací. PRAHA, 16. ledna 2023 – Zateplit nejdříve střechu, anebo vyměnit okna? Jakou tloušťku izolantu použít? Není lepší si pořídit tepelné čerpadlo? Desítky obdobných dotazů zaznamenává Asociace výrobců minerálních izolací v souvislosti s využitím peněz z dotace Nová zelená úsporám Light (NZÚ Light). Jednotlivé stavební úpravy, také často označované jako energetická opatření, mají totiž různou účinnost a liší se i poměrem „cena a výkon“. „Z pokládaných dotazů navíc jasně vyplývá, že většina seniorů by si přála 150 tisíc korun využít na maximum a ze svého neutratit ani korunu. Vyhotovili jsme proto ideální skladbu stavebních úprav, které se vejdou do rozpočtu dotace a přinášejí největší tepelné úspory. Dobrá zpráva je, že za 150 tisíc korun lze snížit výdaje za energie až o 30 procent, což u staršího nezatepleného domu může snížit měsíční zálohy o 3000 až 6000 korun,“ říká architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace. Izolace stropů a střech vyjde levně a přináší největší úspory Nejlevnější energie je ta, kterou domácnost nepotřebuje. Proto se doporučuje realizovat stavební úpravy s nejvyšší účinností: „To znamená zateplit střechu či stropy, kudy uniká až 20 % tepla, na to se utratí 60–100 % dotace v závislosti na velikosti střechy. Za zbylých cca 40 % lze zateplit část fasády anebo vyměnit část zastaralých oken. Na komplexní zateplení domu dotace nestačí, ale je možné dále čerpat z jiných dotačních titulů, kde však již bude třeba investovat část peněz ze zdrojů investora,“ vysvětluje Michal Čejka, konzultant v oblasti energetické náročnosti budov z Centra Pasivního domu. Orientační cena za zateplení metru čtverečního šikmé střechy minerální vatou o tloušťce 30 cm včetně práce vyjde obvykle na 550 až 700 korun, v případě fasády (kontaktního zateplení ETICS) to je 1500 až 2000 korun, izolace stropu minerální foukanou vatou v tloušťce 40 cm se pohybuje od 700 korun za čtvereční metr, vyplývá z dat Asociace výrobců minerální izolace. „Pokud bude realizační firma požadovat více, musí jasně specifikovat proč, například kvůli členitosti fasády, zhoršeným přístupem na půdu nebo doplňkovým pracím, jako je instalace podhledů v podkroví,“ dodává architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace. Priority při zateplování by měl určit nezávislý odborník, který posoudí, jaké opatření přinese nejvíce úspor. „Doporučujeme se obrátit na Energetická konzultační a informační střediska, která poskytují poradenství zdarma a zároveň pomohou se získáním dotace,“ radí Michal Čejka z Centra Pasivního domu. Rodinný dům s šikmou či plochou střechou, který je kompletně nezateplený anebo má více než 20 let stará okna. Takových domů jsou v ČR dvě třetiny. Zateplení šikmé střechy: kompletní zaizolování celé střechy minerální vatou o tloušťce 30 cm, cena je včetně ceny materiálu a realizace (pozor, plocha šikmé střechy je větší než půdorysná plocha domu, v modelovém případě počítáme s 240 m2). Úspora energie 20 %. Cena za m2/jednotku: 600 Kč. Cena celkem 144 000 Kč (240 m2). Zateplení stropu je alternativou zateplení střechy v případě, že se nepočítá s obýváním podkroví, cena realizace je foukanou minerální vatou o tloušťce cca 40 cm. Úspora energie 25 %. Cena za m2/jednotku: 720 Kč. Cena celkem 108 000 Kč (150 m2). Zateplení severní či návětrné strany domu: dotace nepostačí na kompletní zateplení fasády domu, vyplatí se proto zateplit alespoň nejchladnější stěnu, tedy například severní část domu. Cena za zateplení m2 je v rozsahu 1500 až 2000 Kč za izolaci o tloušťce 20 cm včetně práce. Pro starší domy je vhodné použít minerální izolaci. Úspora energie 10 %. Cena za m2/jednotku: 1750 Kč. Cena celkem 70 000 Kč (40 m2). Výměna oken: výměna starých oken by se měla provést společně se zateplením. Jen tak je možné dosáhnout maximální úspory a nová okna umístit na vnější hranu zdiva (do izolantu). Výměna oken by se měla přednostně provést ve vytápěných obytných místnostech společně s jejich zateplením nebo zateplením stropu. Úspora energie 15 %. Cena za m2/jednotku: 14 000 Kč (okno 180 x 150 cm). Cena celkem 140 000 Kč. Výměna topného systému (pozor, na výměnu se nevztahuje dotace NZÚ LIGHT), např. pořízení tepelného čerpadla je výhodné pouze za předpokladu, že dům je kompletně nebo z velké části zateplený. Provádí se tedy většinou až na konec. Úspora energie 20 %. Cena: 350 000 Kč. Cena celkem 350 000 Kč. Tepelné čerpadlo nebo fotovoltaika se vyplatí až na závěr Teprve až po zateplení obálky domu, tedy střechy, stěn a oken, se vyplatí investovat do výměny topného systému, tedy výměny kotle nebo pořízení tepelného čerpadla. To platí i pro pořízení solárního ohřevu vody nebo výroby elektřiny pomoci fotovoltaických panelů, protože se jedná o nákladné investice, které nezatepleným domům velké úspory nepřinesou. Tepelné čerpadlo účinně funguje za předpokladu, že dům je dobře zateplený. Vyhřívá dům při nízkých teplotách okolo 50/40 °C, takže v nezatepleném domě takové teplo rychle unikne. V důsledku tak topení pořád topí, a v domě je přesto zima. Účet za energie tedy neklesne, a může být dokonce i vyšší. Náklady na pořízení jsou relativně vysoké, takže výsledný efekt může být těžce ztrátový,“ varuje před neuváženými investicemi Marcela Kubů. Totéž platí pro instalaci fotovoltaických elektráren, ta opět dává smysl jen v okamžiku, kdy je dům dobře zateplený. „Fotovoltaické panely vyrábějí elektřinu nejvíce v létě, kdy není o teplo nouze. V zimě panely naopak vyrábějí elektřiny tak málo, že spotřebu pro výrobu tepla nepokryjí. Domácnost tak ušetří za energie v létě, ale v zimě naprosto minimálně,“ dodává architektka Marcela Kubů. ​Nejefektivnější jsou komplexní energetická opatření spojená s renovací domu, což zahrnuje realizaci zateplení střechy, stěn, výměnu oken, instalaci nového zdroje tepla a instalaci fotovoltaických panelů na střechu. „Taková renovace je sice nákladná, ale při správném provedení ušetříte 70–90 % energie, a to natrvalo. Tímto si stabilizujete cenu energií jednou provždy. Doporučujeme obrátit se na zmiňovaná Energetická konzultační a informační střediska, kde zdarma poradí, jak postupovat a jak čerpat případné dotace,“ dodává Michal Čejka. Materiál vybírejte podle izolačních vlastností, nehořlavosti a zvukové neprůzvučnosti Dalším častým dotazem je tloušťka a typ izolantu. Z hlediska výběru materiálu pro zateplení fasády se nabízí minerální izolace nebo polystyren (EPS). Do šikmých střech se pak nejčastěji používá minerální vata, alternativně foukaná celulóza nebo stříkané PUR pěny. Hlavním kritériem výběru by měly být izolační vlastnosti materiálu, které jsou v případě těchto materiálů zhruba srovnatelné. Dalšími kritérii jsou nehořlavost a zvuková neprůzvučnost. Tady mnohem lépe skóruje minerální vata, která je nehořlavá, protože je vyrobena z kamene nebo skla, a zároveň díky své struktuře a hutnosti dobře pohlcuje hluk. „Minerální vata je kvalitní izolant, který vydrží po generace: navíc je nehořlavá, výborně tlumí hluk a propouští vodní páry, laicky dýchá, takže je ideální i pro starší domy,“ uzavírá architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace. JAK POMŮŽE 150TISÍCOVÁ DOTACE SNÍŽIT NÁKLADY NA ENERGIE: Domácnost seniorů žijící v nezatepleném domě s podlahovou plochou 150 m2 spotřebuje 40 MWh energie ročně. Při současné fixované ceně plynu (3000 Kč za 1 MWh) tak na zálohách měsíčně platí 10 000 Kč, v případě elektřiny dokonce 20 000 Kč měsíčně (6000 Kč za 1 MWh). Po částečném zateplení domu za použití 150tisícové státní dotace v rámci programu Nová zelená úsporám Light klesne spotřeba domácnosti až o 30 % na 28 MWh. Měsíční zálohy se tak sníží na 7000 Kč, respektive 14 000 Kč. Kýžené úspory lze dosáhnout pouze za předpokladu, že státní dotace bude utracena za stavební úpravy s největším účinkem, například za zateplení střechy, které tepelné ztráty sníží až o 20–25 %. Po vyčerpání státní dotace může majitel nemovitosti pokračovat v dalších stavebních úpravách, například kompletním zateplením domu za využití dalších dotačních titulů, například klasické Nové zelené úsporám. Pak může klesnout spotřeba o více než polovinu a zálohy klesnou pod 5000 Kč měsíčně.

CHCI PLATIT ZA TEPLO JEN 1000 Kč měsíčně a chci na to od státu získat 100% DOTACI PŘEDEM! Jak od státu dostat dotaci na zateplení a nezaplatit ani korunu? 22°C 22°C 22°C 22°C zálohy 10 000 Kč měsíčně NE!! zálohy 5000 Kč měsíčně NE! zálohy 1000 Kč měsíčně ANO!!! NA CO LZE ZÍSKAT DOTACI Z NOVÉ ZELENÉ ÚSPORÁM LIGHT? NA ZATEPLENÍ MÍST, KUDY UNIKÁ NEJVÍCE TEPLA : 1. ŠIKMÁ STŘECHA Šikmou střechou uniká až 20 % tepla. Tou se proto vyplatí začít, protože za málo peněz dosáhnete nejvyšších úspor. Tepelná izolace z kamenné či skelné vaty zajistí teplo v zimě a v létě chlad. Ušetříte tedy dvakrát: v zimě za topení a v létě za chlazení klimatizací či větráky. Aby střecha dobře izolovala, optimální tloušťka izolace je 34 až 40 cm. Nejčastěji se používají minerální izolace v deskách, rolích nebo jako foukaná minerální izolace. Rozdíly mezi izolacemi jsou zásadní. Chtějte kamennou či skelnou vatu, to je roky osvědčený izolant, který vydrží desítky let. ​ Na trhu jsou i tzv. stříkané PUR izolace, ty jsou ale hořlavé a špatně tlumí hluk zvenčí. Po vytvrzení jsou PUR pěny pevné a tvrdé, proto se nedokážou přizpůsobit přirozeným pohybům dřevěného krovu. Mohou tak vznikat trhliny, kterými teplo uniká. ​ V čem má minerální izolace navrch? Je nehořlavá, vyrobená z přírodních surovin, zdravotně nezávadná, prodyšná, což zabraňuje vlhnutí a tvorbě plísní. ​ Nenechte se oklamat, že 20 cm izolace stačí. Teplo by vám dále zbytečně utíkalo skrze střechu a navíc byste se mohli připravit o dotaci. zateplit střechu 2. PODLAHA PŮDY Zateplením stropu nebo podlahy půdy lze ušetřit i více než 15 % nákladů na vytápění. Jedná se o jednoduchou realizaci, kterou lze zvládnout i svépomocí. Odborná firma zateplení zvládne za jedno odpoledne! ​ Nejlevnějším a zároveň nejúčinnějším izolantem je aplikace minerální izolace v deskách nebo rolích. Případně nafoukání tzv. foukané minerální izolace do stropních dutin. ​ Chtějte foukanou kamennou či skelnou vatu, protože je to kvalitní izolant, který je nehořlavý a bude vám sloužit desítky let. ​ Rozdíly mezi izolanty aplikovanými do stropů jsou značné, například PUR pěny či celulóza jsou hořlavé. Některé izolanty, například PUR pěna, také přenášejí hluk zvenčí. ​ Z PUR pěn se po zatvrdnutí navíc stává pevný materiál, který se nepřizpůsobí pracující dřevěné konstrukci. ​ Naopak minerální a skelná vata tlumí hluk a zabraňují jeho přenosu. Jsou navíc nehořlavé a nechutnají hlodavcům. ​ Nenechte se oklamat tvrzením, že materiály jsou samozhášivé: to neznamená nehořlavé. Chtějte pouze nehořlavý izolant a tím je kamenná nebo skelná vata! ​ ​ zateplit půdu 3. STĚNY DOMU S alespoň 20 cm izolantu a správným provedením zateplení lze uspořit i přes 40 % tepla. Vyplatí se i dílčí zateplení stěn, na které lze získat dotaci, například severní či návětrné strany domu. ​ Využívá se především tzv. kontaktní způsob zateplení: alespoň 20 cm tlustý izolant přikotvený a přilepený ke stěně domu, na vnější straně chráněný fasádou. Případně tzv. provětrávané fasády s obkladem. Zde je i více než 24 cm izolantu přikotveno a přilepeno ke stěně domu. Mezi izolantem a fasádou je ale vzduchová mezera, takže dům může lépe provětrávat (dýchat). ​ Na tloušťce izolace se nevyplatí šetřit. Cenový rozdíl mezi tenkým a tlustým izolantem je minimální, přitom úspora je až dvojnásobná! Použijte alespoň 18 cm při kontaktním zateplení a 24 cm do provětrávané fasády. Pokud vám někdo tvrdí, že to je zbytečně moc, není to pravda! ​ Pro kontaktní zateplení se nejčastěji používá pěnový polystyren a vata. Nenechte se oklamat. Rozdíly mezi izolanty jsou podstatné: minerální vata je nehořlavá, polystyren (EPS) je hořlavý a může se po něm šířit požár. zateplit fasádu 4. PLOCHÁ STŘECHA Zateplením ploché střechy lze stejně jako u šikmé uspořit až 20 % tepla. Na tloušťce izolace se proto nevyplatí šetřit! Cena izolantu běžně tvoří jen 20 % z ceny celého projektu zateplení . Aby se investice do zateplení vyplatila, musíte při současných cenách energie zateplit izolací tloušťky 28–36 cm. ​ Nejběžnějšími izolačními materiály jsou minerální (kamenná) vata a pěnový polystyren. ​ Největší výhodou výrobků z minerální vaty je jejich unikátní kombinace tepelněizolačních, protipožárních a akustických vlastností. ​ V případě požáru bezpečně ochrání váš dům před ohněm, protože vata zabraňuje šíření plamenů. Díky svým výborným zvukopohltivým vlastnostem navíc zabraňují průniku hluku zvenčí. ​ Minerální vatu si proto vybírají i developeři, kteří tak mohou nabídnout tišší a bezpečnější bydlení. ​ Zvažte, jestli na nově zateplenou plochou střechu nevybudovat i tzv. zelenou střechu. Ta dům ještě lépe zaizoluje a vytvoří krásné prostředí. ​ Nenechte se oklamat tvrzením, že polystyren (EPS) či PUR pěna jsou lepší: tyto materiály jsou hořlavé a špatně zabraňují průniku hluku zvenčí. zateplit střechu 5. OKNA, DVEŘE Aby se investice do nových oken a dveří vyplatila, musí dosahovat nejen dobrých tepelněizolačních parametrů, ale musí být i správně instalována. ​ Zvažte okna s izolačním trojsklem, která izolují výrazně lépe než dvojskla, takže prakticky eliminují rosení oken uvnitř místnosti. ​ Vybírat můžete mezi dřevěnými či plastovými okny, každý z materiálů má svoje výhody i negativa. Při rozhodování je dobré také zvážit další faktory: světelnou propustnost, která v % uvádí, kolik světla projde do interiéru, a tzv. solární faktor (g). Ten udává kolik % energie slunečního záření se využije k ohřevu interiéru. Lepší zvukové izolace zasklení lze dosáhnout silnější tloušťkou skleněných tabulí. ​ Lze přesklít starší okna? Ano, ale jen pokud se trojsklo vejde bezpečně do profilového systému. Starší profily s menší stavební hloubkou není možné izolačním trojsklem osadit. Možnost přesklení je třeba konzultovat s odborníkem. ​ Nenechte se oklamat. Často si lidé myslí, že je trojsklo ochrání před venkovním hlukem lépe než dvojsklo. To není pravda, rozdíl v útlumu je jen asi 1dB. okna a dveře JAK ZÍSKAT OD STÁTU DOTACI 150 000 KORUN A NEPLATIT NIC ZE SVÉHO ? Pro koho je dotace? Na co mohu žádat? Kolik mohu získat? Jak mám požádat? PRO KOHO JE DOTACE NZÚ LIGHT URČENA? SENIOŘI A TEN, KDO POBÍRÁ PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ: Dotace je určena nízkopříjmovým domácnostem, tedy lidem v důchodovém věku (seniorům), kteří by již těžko mohli zateplení domu financovat z vlastních zdrojů. Žádat tedy mohou vlastníci nebo spoluvlastníci rodinného domu či trvale obývané rekreační stavby. POZOR, VŠICHNI ČLENOVÉ DOMÁCNOSTI MUSÍ BÝT VE STAROBNÍM ČI INVALIDNÍM DŮCHODU ANEBO POBÍRAT PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ: Důležitou podmínkou pro poskytnutí dotace je to, že všichni členové domácnosti jsou příjemci starobního důchod u nebo invalidního důchodu 3. stupně nebo domácnost pobírá v období od 12. 9. 2022 příspěvek na bydlení . Pokud splňujete tyto předpoklady, můžete si zažádat o dotaci. BYDLÍ SE MNOU SYN/DCERA, MOHU TAKÉ ŽÁDAT O DOTACI? Podmínky musí splňovat všichni členové žádající domácnosti a žadatel musí být majitelem nebo spolumajitelem domu, na kterém se bude zateplení provádět. Žádat je možné i na trvale obydlenou chatu nebo chalupu (rekreační nemovitost), tedy nemovitost, která je využívána k celoročnímu bydlení. CO MÁM DĚLAT, KDYŽ NĚČEMU NEROZUMÍM? Můžete se obrátit na zástupce tzv. Místních akčních skupin , kteří vám bezplatně pomohou s celým projektem počínaje podáním žádosti až po doložení realizace úsporných opatření. Můžete se obrátit také na Energetická konzultační a informační střediska (EKIS a M-EKIS), kde vám zdarma poradí, jaká opatření jsou pro vaši domácnost vhodná. ​ ​ více informací NA CO JE MOŽNÉ DOTACI POUŽÍT A JAK SI SNÍŽIT PLATBY ZA ENERGIE Cílem programu Nová zelená úsporám Light je umožnit lidem s nízkými příjmy realizovat zateplení domu s maximálním účinkem a přiměřenými náklady. Proto je třeba začít se zateplením míst, kudy z vašeho domu uniká nejvíce tepla . Protože teplo stoupá vzhůru, nejvíce tepla uniká nedostatečně zateplenými střechami a stropy , což si řada lidí ani neuvědomuje. Pokračujte místy, kudy do domu proniká chlad nebo táhne průvan: fasáda, okna, dveře . Na zateplení fasády dotace nestačí? Nevadí, můžete si například zateplit jen střechu či severní stranu fasády domu, odkud nejvíce proniká chlad. Lze navíc zvolit několik různých opatření, abyste co nejlépe využili nabízené finanční prostředky na zateplení a renovaci domu. Můžete si například zateplit střechu a částečně vyměnit okna, která jsou na konci své životnosti. ​ Po vyčerpání dotace můžete pokračovat v dalších úsporných opatřeních sami. Vzhledem k cenám energií se vám vrátí během několika let. Abyste si snížili platby za energie co nejvíce a za teplo platili jen tisícovku měsíčně, držte se těchto doporučení : ​ ZATEPLETE SI DŮM: nejlevnější energie je ta, kterou nepotřebujete. Energie potřebná na vytápění představuje 70–95% spotřeby starších rodinných domů před renovací. Důkladným zateplením střechy, stropů a stěn snížíte spotřebu i více než o polovinu! Postupujte podle opatření s nejvyšší účinností: střecha je prioritou. VYMĚNĚŇTE STARÁ OKNA ZA NOVÁ: pokud okna netěsní a funkční repase je nemožná, vyplatí se pořídit si nová okna s izolačními trojskly. Snížíte tím tepelné úniky a zvýšíte komfort bydlení: přes okna netáhne a zevnitř se na sklech nesráží vlhkost. VYMĚŇTE STARÝ KOTEL ZA NOVÝ: výměna zdroje tepla je vhodná až po kompletní renovaci domu. Nejlevnější teplo je to, které nepotřebujete. Zatímco zateplení budovy vydrží i déle než 50 let, tepelný zdroje má životnost zhruba poloviční. Zateplení je tedy opatřením trvalým, kdežto technologie vytápění dočasným. Pokud máte dům dobře zaizolovaný, pak se samozřejmě výměna kotle vyplatí. Dobré je zvážit například tepelné čerpadlo nebo solární či fotovoltaický ohřev vody. POKUD NEMÁTE ZATEPLENO, NEPOŘIZUJTE SI TEPELNÉ ČERPADLO: tepelné čerpadlo funguje za předpokladu, že dům je dobře zateplený. Tepelné čerpadlo totiž vyhřívá dům při nízkých teplotách okolo 50/40° C. V nezatepleném domě takové teplo rychle unikne, takže topení pořád topí a v domě je přesto zima. Účet za energie tedy neklesne a může být dokonce i vyšší. FOTOVOLTAIKA SE VYPLATÍ JEN U ZATEPLENÝCH BUDOV: stejně jako v případě tepelných čerpadel i fotovoltaické panely pro výrobu elektřiny se vyplatí jen tomu, kdo má dům dobře zateplený. Fotovoltaické panely vyrábějí elektřinu nejvíce v létě, kdy není o teplo nouze. V zimě panely naopak vyrábějí elektřiny tak málo, že spotřebu pro výrobu tepla nepokryjí. V létě je ale možné nadbytek vyrobené elektřiny využít k chlazení budovy pomocí klimatizace nebo tepleného čerpadla (např. vzduch–vzduch). Avšak dobře izolovaná budova by se neměla přehřívat ani v parných letních dnech, zvlášť pokud disponuje zelenou střechou . ​NEJEFEKTIVNĚJŠÍ JSOU KOMPLEXNÍ ENERGETICKÁ OPATŘENÍ spojená s renovací domu, což zahrnuje realizaci zateplení střechy, stěn, výměnu oken, instalaci nového zdroje tepla a instalaci fotovoltaických panelů na střechu. Taková renovace je sice nákladná, ale při správném provedení ušetříte 70–90 % energie. Tímto si stabilizujete cenu energií jednou pro vždy. více informací V JAKÉ VÝŠI MOHU ZÍSKAT DOTACI NA ZATEPLENÍ ? O kolik mohu z dotace Nová zelená úsporám Light požádat? Na dotaci můžete získat až 150 tisíc korun, ale jen jednorázově, není možné o dotaci žádat opakovaně, například na jiné objekty. Žádost můžete podat před provedením prací, v jejich průběhu i po jejich ukončení. Novinkou je možnost požádat o dotaci ještě před provedením prací, tedy bez nutnosti investovat ze svého a teprve pak žádat o dotaci. Nemám peníze, abych si práce zaplatil a pak požádal o dotaci. Mám tedy smůlu? Právě proto je možné požádat o dotaci ještě před realizací zateplení. Dotační program předpokládá, že nízkopříjmové domácnosti nemají dostatečnou finanční rezervu, a proto jim dá peníze předem. Zažádáte si tak o dotaci s předstihem před provedením prací a stát vám poskytne na práce finanční z álohu. Na realizaci zvolených úsporných opatření pak máte celý rok. Kdy mohu o dotaci požádat? Příjem žádostí je otevřen od 9. ledna 2023. Máte-li ale možnost, můžete se do zateplování pustit již nyní. Dotaci stát vyplatí zpětně na realizace uskutečněné již od 12. září 2022. Čím dříve svá obydlí zateplíte, tím dříve snížíte své výdaje na vytápění. Proč se vyplatí zateplení realizovat co nejdříve a nečekat na vyplacení dotace předem? Protože o dotaci nepřijdete, bude vám vyplacena později, ale navíc každý měsíc ušetříte tisíce korun. Nezateplený dům spolyká mnoho peněz, na zálohách za energie měsíčně zbytečně zaplatíte 5–10 tisíc korun. Už jen zateplením střechy ušetříte až 20% nákladů na energie. To znamená měsíční úsporu jeden až dva tisíce korun. Čekací lhůty na realizaci jsou přitom dlouhé. Když dnes objednáte zateplení nebo výměnu oken, realizace proběhne až za několik měsíců, dost pravděpodobně až po skončení topné sezony. Pokud tedy protopíte za sezonu 50 tisíc korun, jen zateplením střechy se vám vrátí 10 tisíc korun. Pokud tedy máte finanční rezervu a možnost zrealizovat zateplení dříve, neváhejte. Dotaci vám stát proplatí zpětně. více informací JAM MÁM O DOTACI ZAŽÁDAT? Vyfoťte si, co chcete zateplit či vyměnit Před podáním žádosti o dotaci si vyfoťte místa, která chcete zateplit: původní okna, dveře, nezateplenou střechu a podobně. Tuto fotodokumentaci pak přiložíte k žádosti. Dále budete potřebovat Odborný posudek navrhovaných opatření , který vám zdarma vypracují zástupci MAS nebo EKIS a M-EKIS . Připravte si potřebná potvrzení Dále si připravte jakýkoli dokument, který potvrzuje vlastnictví bankovního účtu – může to být poslední výpis z účtu, na kterém je uvedeno vaše jméno, nebo smlouva s bankou o zřízení bankovního účtu. Budete také potřebovat potvrzení, které dokládá, že pobíráte důchod nebo příspěvek na bydlení. ​ Jak na podání žádosti ​ K podání žádosti budete potřebovat tzv. elektronickou identitu. Do informačního systému pro podání žádosti AIS SFŽP ČR se dostanete přes ikonku zde . Nejprve se zaregistrujte a poté můžete začít vyplňovat přihlášku. Podáním žádosti a další administrativou můžete prostřednictvím systému pověřit i jinou osobu. Informace o tom, jak si nastavit elektronickou identitu a jak podat žádost, naleznete v návodu . ​ Co mám dělat, když nemám počítač nebo nevím, jak postupovat? ​ S vyplněním žádosti vám může pomoci rodina, ale o pomoc se můžete obrátit také na zástupce Místních akčních skupin (MAS) , kteří zdarma pomohou s celým procesem, a to od podání žádosti až po doložení realizace úsporných opatření. Pro rady, jaká opatření jsou ve vašem domě vhodná, se můžete zdarma obrátit na konzultační střediska EKIS a M-EKIS . ​ Jak doložím realizaci dotovaných opatření? ​ Po dokončení prací předložíte Zprávu o provedených opatřeních a fotografie realizovaných opatření. Závazný vzor pro vyplnění a pokyny pro vypracování jsou uvedeny v sekci Dokumenty . Zprávu o realizovaných opatřeních vám zdarma potvrdí zástupce Místní akční skupiny . ​ Kdo mi zateplovací práce na domě udělá? Mohu je realizovat i svépomocí? ​ Záleží na vás, zda si zateplovací práce uděláte svépomocí či zda si na to najdete realizační firmu. Řadu prací, například zateplení střechy , domácí kutil udělá sám. Pak vám zbude více peněz na nákup materiálu či další možnosti zateplení, například fasády. Vybrat si můžete i v Seznamu specialistů , j enž obsahuje seznam dodavatelských firem a odborníků, kteří vám pomohou na cestě k dotaci a samotné realizaci. více informací PROČ PREFEROVAT PRO ZATEPLENÍ MINERÁLNÍ IZOLACI, TEDY KAMENNOU ČI SKELNOU VATU? Minerální izolace je prodyšná, a proto ideální na zateplení starších domů Minerální izolace se v praxi prodává ve formě kamenné nebo skelné vaty (vlny). Skelná anebo kamenná vata nejen že výborně tepelně izoluje , ale propouští i přebytečné vodní páry. Je tak ideální pro zateplení starších rodinných domů, které jsou obvykle vlhčí než novostavby. Co je minerální (kamenná nebo skelná) vata? ​ Je to ekologický izolant přírodního původu , který má výborné tepelněizolační vlastnosti . Protože je nehořlavý, účinně zabraňuje šíření požáru . Má navíc výborné zvukově izolační vlastnosti, takže se často používá pro odhlučnění obytných prostor . Čím se kamenná a skelná vata liší od jiných izolantů? ​ Jako izolační materiál se ve stavebnictví používá už déle než 80 let. Minerální vata je tedy ověřena mnoha lety praxe. Má navíc řadu vlastností, které konkurenční materiály, například polystyren (EPS) nebo stříkané izolační PUR pěny , nemají: jde zejména o naprostou nehořlavost, schopnost tlumit hluk zvenčí a schopnost dobře propouštět vodní páry. ​ má vynikající technické a tepelněizolační vlastnosti: teplotní vodivost λ = 0,030– 0,040 (W/mK) odpuzuje vodu, lze ji umístit i do prostor s velmi vysokou relativní vlhkostí, aniž by změnila svůj tvar, je tvarově a objemově stálá, nehodí se však pro zateplení pod zem a v soklových oblastech, kde může odstřikovat voda je paropropustná, vodní pára prostupuje minerální vlnou téměř stejně tak dobře jako vzduchem snadno pohlcuje zvuk , což umožňuje regulaci akustiky v interiéru je neorganického původu a díky tomu ji nenapadají plísně , houby ani bakterie je nehořlavá, zabraňuje rozšíření případného požáru lze ji stlačit, je tedy skladná a vhodná pro dopravu a skladování je šetrná k životnímu prostředí, ušetří mnohosetkrát více energie, než je potřeba pro její výrobu ​ Podívejte se na srovnání vaty s jinými materiály ​ Možností jak zateplit dům je řada. Při rozhodování by ale neměla hrát roli jen cena a tepelněizolační vlastnosti. Jsou zde i další důležité vlastnosti jako nehořlavost , schopnost tlumit hluk , paropropustnost, trvanlivost, zdravotní nezávadnost. ​ Proč je to důležité? Zateplením střechy a fasády si totiž snížíte nejen spotřebu tepla, ale i hluk z ulice či od sousedů . Můžete zabránit šíření ohně a toxického kouře v případě vypuknutí požáru. Můžete zabránit vzniku a šíření plísní ve vlhčích domech . ​ Níže je tabulka srovnávající jednotlivé izolanty, podrobné srovnání si můžete prostudovat na následujících webech: vata nebo polystyren , vata nebo PUR pěna , vata nebo celulóza . ​ více informací 10. 2. Zateplit, anebo vyměnit okna? Jak utratit 150tisícovou státní dotaci, aby přinesla největší užitek Jaké jsou ceny zateplení střechy, stropů, fasády? Vyplatí se zateplit foukanou izolací? Zjistěte, jak nejlépe využít dotaci. 26. 1. Nejčastější dotazy k zateplení s dotací Nová zelená úsporám Light Jakou izolaci zvolit, aby dům nepřestal dýchat? Má smysl zateplit, když mám tlusté stěny? Musím za každých okolností použít na fasádu 20... 16. 1. Nová zelená úsporám Light: zateplit, anebo vyměnit okna? Na co vystačí 150tisícová státní dotace Důchodci a domácnosti s nižšími příjmy mohou získat až 150 tisíc na stavební úpravy, díky kterým ušetří na energiích. Možnosti, jak...