Jaké jsou ceny zateplení střechy, stropů, fasády? Vyplatí se zateplit foukanou izolací? Zjistěte, jak nejlépe využít dotaci Nová zelená úsporám Light na zateplení domu: na izolaci střechy, podlah půdy a stěn domů anebo výměnu oken a dveří. Jaké úpravy mají na spotřebu největší vliv a kolik stojí, to analyzuje v nejnovějším videu Asociace výrobců minerální izolace. „Dobrá zpráva je, že za 150 tisíc korun lze snížit výdaje za energie až o 25 procent, což u staršího nezatepleného domu může snížit měsíční zálohy o 3000 až 6000 korun,“ říká architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace. Za peníze z dotace Nová zelená úsporám Light, lze až o 25 % snížit náklady na energie. Měsíčně tak můžete ušetřit až několik tisíc korun. Protože peníze na práce můžete čerpat předem, nemusíte ze svého utratit ani korunu. Možnosti stavebních úprav jsou předem dané: můžete provést tepelnou izolace šikmé střechy či ploché střechy, zaizolovat podlahu na půdě, zateplit stěny domu anebo vyměnit okna a dveře. Na nový kotel či tepelné čerpadlo jsou k dispozici jiné dotace. Protože nejlevnější energie je ta, kterou nepotřebujete, udělejte nejdříve stavební úpravy s nejvyšší účinností. Zateplete střechu nebo stropy, kudy uniká až 25 % tepla. Pokud vám nějaké peníze zbydou, můžete zateplit část fasády anebo vyměnit několik starých oken či dveře. „S návrhem projektu a posouzením, jaké stavební úpravy vám přinesou nejvíce úspor, vám pomohou takzvaná Energetická konzultační a informační střediska. Ta poskytují poradenství zdarma a zároveň pomohou se získáním,“ říká architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace. Ještě před konzultací s odborníkem si můžete spočítat na kolik vyjde zateplení vašeho domu. Orientační ceny zateplení jednoho metru čtverečního jsou následující: Bude-li realizační firma požadovat více, musí vysvětlit proč, například kvůli členitosti fasády, zhoršenému přístupu na půdu nebo doplňkovým pracím, jako je instalace podhledů v podkroví. Tepelné čerpadlo nebo fotovoltaika se vyplatí až na závěr Teprve až po zateplení obálky domu, tedy střechy, stěn a oken, se vyplatí investovat do výměny topného systému, tedy výměny kotle nebo pořízení tepelného čerpadla. To platí i pro pořízení solárního ohřevu vody nebo výroby elektřiny pomoci fotovoltaických panelů. Jedná se totiž o nákladnou investici, která nezatepleným domům velké úspory nepřinese. Pokud si pořídíte teplené čerpadlo do nezatepleného domu, účet za energie vám v závěru neklesne, může být dokonce i vyšší. V domě může být navíc pořád zima. Proto nejdříve zateplete a pak si teprve pořiďte nový systém vytápění. „Tepelné čerpadlo vyhřívá dům při nízkých teplotách okolo padesáti až čtyřiceti stupňů Celsia, které ale nezateplený dům nevytopí. Čerpadlo proto neustále běží ve snaze dosáhnout požadované teploty,“ vysvětluje architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace. Nejvíce se vyplatí komplexní energetická opatření spojená s renovací domu, která ušetří 70 až 90 % energie. Na to vám ale stopadesátitisícová dotace stačit nebude, proto můžete čerpat z jiných dotačních titulů. S tím vám poradí zmiňovaná Energetická konzultační a informační střediska. Materiál vybírejte podle izolačních vlastností Dalším častým dotazem je tloušťka a typ izolantu. Z hlediska výběru materiálu pro zateplení fasády se nabízí minerální izolace nebo polystyren (EPS). Do šikmých střech se pak nejčastěji používá minerální vata, alternativně foukaná celulóza nebo stříkané PUR pěny. Hlavním kritériem výběru by měly být izolační vlastnosti materiálu, které jsou v případě těchto materiálů zhruba srovnatelné. Dalšími kritérii jsou nehořlavost a zvuková neprůzvučnost. Tady mnohem lépe skóruje minerální vata, která je nehořlavá, protože je vyrobena z kamene nebo skla, a zároveň díky své struktuře a hutnosti dobře pohlcuje hluk. V případě nehořlavosti a zvukové neprůzvučnost mnohem lépe skóruje minerální vata než polystyren (EPS) či celulósa nebo PUR pěny. „Minerální vata je kvalitní izolant, který vydrží po generace: navíc je nehořlavá, výborně tlumí hluk a propouští vodní páry, laicky dýchá, takže je ideální i pro starší domy,“ uzavírá architektka Marcela Kubů z Asociace vobců minerální izolace.

Jakou izolaci zvolit, aby dům nepřestal dýchat? Má smysl zateplit, když mám tlusté stěny? Musím za každých okolností použít na fasádu 20 cm izolace? To je výčet častých otázek zájemců o dotaci z Nové zelené úsporám Light. Mýtus 1: Dům dýchá a zateplení mu v tom zabrání. Žádný dům nemůže dýchat. Jde o lidový výraz, který souvisí s prostupem vodních par konstrukcí. To se děje zcela přirozeně a v každém domě. Čtyřčlenná domácnost vyprodukuje svými běžnými domácími aktivitami velké množství páry – denně je to až 10 litrů. Tyto páry se musí z domu vyvětrat. Vhodným zateplením lze prostup par usnadnit a tím vlhkost z konstrukce odvětrat. Nejvhodnější jsou tzv. provětrávané fasády s vloženou minerální izolací. Mýtus 2: Půlmetrovou zeď nemá smysl zateplovat. Domy s tlustými obvodovými stěnami z plných cihel nebo z kamene mají pověst dobře izolujících staveb a jejich majitelé často považují zateplení za zbytečný luxus. Ve skutečnosti by však ani metrová zeď z plných cihel nebo kamene zdaleka nevyhověla požadavkům současné normy na tepelněizolační vlastnosti obvodové stěny. Vnější tepelnou izolaci má proto smysl instalovat i na cihlovou stěnu, jejíž tloušťka přesahuje 60 centimetrů. S optimálním návrhem tloušťky a typu izolace vám poradí projektant, který vyhodnotí prostup vodních par, aby nedocházelo ke kondenzaci a byly splněny všechny podmínky na stavby. Dotaz 1: Vlastnosti tepelných izolací jsou uváděné za ideálních (laboratorních) podmínek, jak ale skutečně izolují? Výrobci deklarují tepelněizolační vlastnosti pomocí součinitele tepelné vodivosti – tzv. deklarované lambdy. Ta je měřená v laboratoři za přesně stanovených podmínek, aby se daly výrobky mezi sebou porovnávat. Projektanti musí tuto hodnotu pro výpočet energetických úspor upravit (zhoršit), aby byly zohledněné podmínky na stavbě. Této upravené hodnotě se říká návrhová. Existují tři způsoby výpočtu návrhové hodnoty lambda. Nejjednodušší je zhoršit deklarovanou hodnotu o 7 až 10 %, ale toto může být v některých případech zbytečně přísné. Proto lze použít postup výpočtu podle ČSN EN ISO 10 456, který je přesnější. Třetím způsoben je stanovení hodnot podle české tepelné normy ČSN 73 0540. Ten je však zastaralý a neodráží vlastnosti současně vyráběných výrobky a jejich vlastnosti. Více se dočtete v odborném článku zde. Dotaz 2: Musím za každých okolností použít na fasádu 20 cm izolace? Požadovaná minimální tloušťka fasádní izolace je 20 cm. V případě použití tepelněizolačních materiálů s návrhovou tepelnou vodivostí λ nižší než 0,04 W.m-1.K-1 může být navržena tloušťka vrstvy nového materiálu taková, aby tepelný odpor vrstvy přidaného izolantu byl nejméně R=5,0 m2K/W pro zateplení fasády. Tuto podmínky nemusí splnit památkově chráněné stavby, u kterých odbor památkové péče může stanovit jiné podmínky.

Důchodci a domácnosti s nižšími příjmy mohou získat až 150 tisíc na stavební úpravy, díky kterým ušetří na energiích. Možnosti, jak peníze využít, jsou předem dané. Nabízí se tepelná izolace střechy, podlahy půdy a stěny domů anebo výměna oken a dveří. Jaké úpravy mají na spotřebu největší vliv a kolik stojí, analyzovala Asociace výrobců minerálních izolací. PRAHA, 16. ledna 2023 – Zateplit nejdříve střechu, anebo vyměnit okna? Jakou tloušťku izolantu použít? Není lepší si pořídit tepelné čerpadlo? Desítky obdobných dotazů zaznamenává Asociace výrobců minerálních izolací v souvislosti s využitím peněz z dotace Nová zelená úsporám Light (NZÚ Light). Jednotlivé stavební úpravy, také často označované jako energetická opatření, mají totiž různou účinnost a liší se i poměrem „cena a výkon“. „Z pokládaných dotazů navíc jasně vyplývá, že většina seniorů by si přála 150 tisíc korun využít na maximum a ze svého neutratit ani korunu. Vyhotovili jsme proto ideální skladbu stavebních úprav, které se vejdou do rozpočtu dotace a přinášejí největší tepelné úspory. Dobrá zpráva je, že za 150 tisíc korun lze snížit výdaje za energie až o 30 procent, což u staršího nezatepleného domu může snížit měsíční zálohy o 3000 až 6000 korun,“ říká architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace. Izolace stropů a střech vyjde levně a přináší největší úspory Nejlevnější energie je ta, kterou domácnost nepotřebuje. Proto se doporučuje realizovat stavební úpravy s nejvyšší účinností: „To znamená zateplit střechu či stropy, kudy uniká až 20 % tepla, na to se utratí 60–100 % dotace v závislosti na velikosti střechy. Za zbylých cca 40 % lze zateplit část fasády anebo vyměnit část zastaralých oken. Na komplexní zateplení domu dotace nestačí, ale je možné dále čerpat z jiných dotačních titulů, kde však již bude třeba investovat část peněz ze zdrojů investora,“ vysvětluje Michal Čejka, konzultant v oblasti energetické náročnosti budov z Centra Pasivního domu. Orientační cena za zateplení metru čtverečního šikmé střechy minerální vatou o tloušťce 30 cm včetně práce vyjde obvykle na 550 až 700 korun, v případě fasády (kontaktního zateplení ETICS) to je 1500 až 2000 korun, izolace stropu minerální foukanou vatou v tloušťce 40 cm se pohybuje od 700 korun za čtvereční metr, vyplývá z dat Asociace výrobců minerální izolace. „Pokud bude realizační firma požadovat více, musí jasně specifikovat proč, například kvůli členitosti fasády, zhoršeným přístupem na půdu nebo doplňkovým pracím, jako je instalace podhledů v podkroví,“ dodává architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace. Priority při zateplování by měl určit nezávislý odborník, který posoudí, jaké opatření přinese nejvíce úspor. „Doporučujeme se obrátit na Energetická konzultační a informační střediska, která poskytují poradenství zdarma a zároveň pomohou se získáním dotace,“ radí Michal Čejka z Centra Pasivního domu. Rodinný dům s šikmou či plochou střechou, který je kompletně nezateplený anebo má více než 20 let stará okna. Takových domů jsou v ČR dvě třetiny. Zateplení šikmé střechy: kompletní zaizolování celé střechy minerální vatou o tloušťce 30 cm, cena je včetně ceny materiálu a realizace (pozor, plocha šikmé střechy je větší než půdorysná plocha domu, v modelovém případě počítáme s 240 m2). Úspora energie 20 %. Cena za m2/jednotku: 600 Kč. Cena celkem 144 000 Kč (240 m2). Zateplení stropu je alternativou zateplení střechy v případě, že se nepočítá s obýváním podkroví, cena realizace je foukanou minerální vatou o tloušťce cca 40 cm. Úspora energie 25 %. Cena za m2/jednotku: 720 Kč. Cena celkem 108 000 Kč (150 m2). Zateplení severní či návětrné strany domu: dotace nepostačí na kompletní zateplení fasády domu, vyplatí se proto zateplit alespoň nejchladnější stěnu, tedy například severní část domu. Cena za zateplení m2 je v rozsahu 1500 až 2000 Kč za izolaci o tloušťce 20 cm včetně práce. Pro starší domy je vhodné použít minerální izolaci. Úspora energie 10 %. Cena za m2/jednotku: 1750 Kč. Cena celkem 70 000 Kč (40 m2). Výměna oken: výměna starých oken by se měla provést společně se zateplením. Jen tak je možné dosáhnout maximální úspory a nová okna umístit na vnější hranu zdiva (do izolantu). Výměna oken by se měla přednostně provést ve vytápěných obytných místnostech společně s jejich zateplením nebo zateplením stropu. Úspora energie 15 %. Cena za m2/jednotku: 14 000 Kč (okno 180 x 150 cm). Cena celkem 140 000 Kč. Výměna topného systému (pozor, na výměnu se nevztahuje dotace NZÚ LIGHT), např. pořízení tepelného čerpadla je výhodné pouze za předpokladu, že dům je kompletně nebo z velké části zateplený. Provádí se tedy většinou až na konec. Úspora energie 20 %. Cena: 350 000 Kč. Cena celkem 350 000 Kč. Tepelné čerpadlo nebo fotovoltaika se vyplatí až na závěr Teprve až po zateplení obálky domu, tedy střechy, stěn a oken, se vyplatí investovat do výměny topného systému, tedy výměny kotle nebo pořízení tepelného čerpadla. To platí i pro pořízení solárního ohřevu vody nebo výroby elektřiny pomoci fotovoltaických panelů, protože se jedná o nákladné investice, které nezatepleným domům velké úspory nepřinesou. Tepelné čerpadlo účinně funguje za předpokladu, že dům je dobře zateplený. Vyhřívá dům při nízkých teplotách okolo 50/40 °C, takže v nezatepleném domě takové teplo rychle unikne. V důsledku tak topení pořád topí, a v domě je přesto zima. Účet za energie tedy neklesne, a může být dokonce i vyšší. Náklady na pořízení jsou relativně vysoké, takže výsledný efekt může být těžce ztrátový,“ varuje před neuváženými investicemi Marcela Kubů. Totéž platí pro instalaci fotovoltaických elektráren, ta opět dává smysl jen v okamžiku, kdy je dům dobře zateplený. „Fotovoltaické panely vyrábějí elektřinu nejvíce v létě, kdy není o teplo nouze. V zimě panely naopak vyrábějí elektřiny tak málo, že spotřebu pro výrobu tepla nepokryjí. Domácnost tak ušetří za energie v létě, ale v zimě naprosto minimálně,“ dodává architektka Marcela Kubů. ​Nejefektivnější jsou komplexní energetická opatření spojená s renovací domu, což zahrnuje realizaci zateplení střechy, stěn, výměnu oken, instalaci nového zdroje tepla a instalaci fotovoltaických panelů na střechu. „Taková renovace je sice nákladná, ale při správném provedení ušetříte 70–90 % energie, a to natrvalo. Tímto si stabilizujete cenu energií jednou provždy. Doporučujeme obrátit se na zmiňovaná Energetická konzultační a informační střediska, kde zdarma poradí, jak postupovat a jak čerpat případné dotace,“ dodává Michal Čejka. Materiál vybírejte podle izolačních vlastností, nehořlavosti a zvukové neprůzvučnosti Dalším častým dotazem je tloušťka a typ izolantu. Z hlediska výběru materiálu pro zateplení fasády se nabízí minerální izolace nebo polystyren (EPS). Do šikmých střech se pak nejčastěji používá minerální vata, alternativně foukaná celulóza nebo stříkané PUR pěny. Hlavním kritériem výběru by měly být izolační vlastnosti materiálu, které jsou v případě těchto materiálů zhruba srovnatelné. Dalšími kritérii jsou nehořlavost a zvuková neprůzvučnost. Tady mnohem lépe skóruje minerální vata, která je nehořlavá, protože je vyrobena z kamene nebo skla, a zároveň díky své struktuře a hutnosti dobře pohlcuje hluk. „Minerální vata je kvalitní izolant, který vydrží po generace: navíc je nehořlavá, výborně tlumí hluk a propouští vodní páry, laicky dýchá, takže je ideální i pro starší domy,“ uzavírá architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace. JAK POMŮŽE 150TISÍCOVÁ DOTACE SNÍŽIT NÁKLADY NA ENERGIE: Domácnost seniorů žijící v nezatepleném domě s podlahovou plochou 150 m2 spotřebuje 40 MWh energie ročně. Při současné fixované ceně plynu (3000 Kč za 1 MWh) tak na zálohách měsíčně platí 10 000 Kč, v případě elektřiny dokonce 20 000 Kč měsíčně (6000 Kč za 1 MWh). Po částečném zateplení domu za použití 150tisícové státní dotace v rámci programu Nová zelená úsporám Light klesne spotřeba domácnosti až o 30 % na 28 MWh. Měsíční zálohy se tak sníží na 7000 Kč, respektive 14 000 Kč. Kýžené úspory lze dosáhnout pouze za předpokladu, že státní dotace bude utracena za stavební úpravy s největším účinkem, například za zateplení střechy, které tepelné ztráty sníží až o 20–25 %. Po vyčerpání státní dotace může majitel nemovitosti pokračovat v dalších stavebních úpravách, například kompletním zateplením domu za využití dalších dotačních titulů, například klasické Nové zelené úsporám. Pak může klesnout spotřeba o více než polovinu a zálohy klesnou pod 5000 Kč měsíčně.

Od 9. ledna 2023 je spuštěný příjem žádostí na zateplení a výměnu oken. O dotaci ve výši až 100 % lze žádat i na opatření, která byla provedená po 12. 9. 2022. Výhodou tohoto programu je výrazně zjednodušená administrativa (jednoduché podání žádosti, bez nutnosti dokládat stavební projekt a energetické posouzení) a získání peněz dopředu. Dotace pomůže nejvíce ohroženým majitelům rodinných domů, kterým sníží náklady na vytápění až o 30 %. Žádost se podává přes internet a je potřeba mít tzv. Identitu občana, kterou pak aktivujete buď pomocí bankovní identity nebo na Czech Pointu (na poště). Dále je potřeba mít připravené tyto doklady: Odborný posudek navrhovaných opatření, který vám bezplatně vypracují zástupci Místních akčních skupin a konzultačních středisek EKIS a M-EKIS. Doklad o vlastnictví bankovního účtu (např. poslední výpis z účtu s vaším jménem nebo smlouva s bankou o zřízení bankovního účtu). Potvrzení o čerpání důchodu nebo příspěvku na bydlení (např. výměr důchodu nebo rozhodnutí o přiznání příspěvku na bydlení). Podáním žádosti o dotaci a její další administrací můžete prostřednictvím systému pověřit i jinou osobu.

Už 9. ledna 2023 se otevře příjem žádostí o dotaci z programu Nová zelené úsporám light. Rekonstrukci je možné zahájit již nyní. Až 100 % nákladů pokryje dotace i zpětně. O pomoc s plánovaním rekonstrukce a vyřízením žádosti se budou moci zájemci obrátit na proškolené pracovníky z řad Místních akčních skupina a EKIS. Místní akční skupiny (MAS) vznikají nejčastěji jako seskupení obcí a jde obecně o jakási spádová území, proto budou tito poradci blízko lidem, kteří o dotaci projeví zájem. Seznam aktuálně obsahuje více než 350 kontaktů a bude se postupně rozšiřovat.

Na konci října odstartuje další dotační program Nová zelená úsporám. Tentokrát má pomáhat i s menšími projekty, jako je výměna dveří nebo oken. Žádosti budou jednodušší a peníze můžete dostat i dopředu. Nová zelená úspora light má cílit i na domácnosti s nižšími příjmy a na snadno a rychle uskutečnitelné menší projekty, drobnější renovace jako je zateplení vybraných konstrukcí (například půda/střecha/strop) nebo i částečnou výměnu oken a dveří. Na jeden rodinný dům by mělo jít získat v součtu až 150 tisíc korun, a to i na dodavatelské nebo svépomocné práce. Protože má jít o peníze i pro ty, kteří nemají peníze, bude možné o dotaci žádat dopředu, formou zálohy. Zatím se vždycky účtovalo až zpětně. Žádost o dotace by také měla být výrazně jednodušší než u dosavadních programů. Nebude potřeba energetický posudek ani projektová dokumentace. Jednoduše řečeno: že skrz nová okna těsní líp než stará, na to není potřeba energetický výpočet. Důležité budou fotografie a zpráva o provedených úpravách. V první fázi by se mezi žadatele měla rozdělit miliarda korun.

Podle vyjádření Ministerstva životního prostředí by měl být dotační program Nová zelená úsporám brzy doplněn o „light“ verzi. Domácnostem nabídne dotace bez zbytečného papírování – nebude nutný projekt ani energetický posudek. Kdy přesně se ale program spustí, zatím nevíme. Ministerstvo životního prostředí přidalo do programu nová zelená úsporám dalších 55 miliard korun. O program je nyní rekordní zájem, podle vyjádření ministerstva evidují úředníci například u fotovoltaiky za poslední rok více žádostí, než za posledních sedm let fungování této etapy programu a: „Počet žádostí, který jsme dříve zaregistrovali za jeden měsíc, nyní chodí za jeden den.“ Nová alokace peněz do programu umožní uspokojit nával žadatelů, co je ale důležitější, ministerstvo hodlá Novou zelenou úsporám rozšířit o její jednodušší verzi s označením light. Dotace pro každého O podrobnostech Nové zelené úsporám light zatím mnoho jistého nevíme. Snad jen to, že tato verze dotací se opravdu chystá. Ministerstvo v ní podpoří snadno realizovatelné úpravy a částečné renovace rodinných domů, které domácnostem přinesou okamžitou a citelnou úsporu energií. Jedná se o úpravy typu zateplení fasády, stropu pod půdou, střechy, výměny oken či dveří, a to bez nutnosti projektu a složitých energetických výpočtů. Celý proces získání dotace by se měl výrazně zjednodušit a vstupovat by do něj možná ani neměly žádné další osoby (projektanti, energetičtí poradci atd.). Ministryně životního prostředí se zatím vyjadřuje trochu krypticky: „Půjde opravdu o rychlá opatření s významným efektem úspory energie, určená prioritně pro vlastníky domů nejvíce ohrožené energetickou chudobou. Program, který ve zkratce označujeme jako NZÚ light, bude pracovat s jednotkovými dotacemi dle rozsahu opatření. Domácnost na takové renovace obdrží v součtu až 150 tisíc korun, a to i předem formou zálohy,“ uvádí šéfka rezortu životního prostředí Anna Hubáčková. Program bude doplňovat standardní podporu z Nové zelené úsporám, zejména s ohledem na menší rozsah opatření. Ta budou moci být realizována jak svépomocí, tak dodavatelsky. Více jasno by mohlo být nejspíš během října. Dotace v rámci Nové zelené úsporám light by tedy měly být: Rychlé Menší Bez nutnosti projektů a energetického posudku Možná jen pro domácnosti s nižšími příjmy Peníze bude možná dostat předem – podobně jako u Kotlíkových dotací.